Z historie TJ Sokol Hlásná Třebaň

aneb jak to všechno začalo

Jak jste již jistě všichni stačili zaznamenat 1. září 2021 u příležitosti dne otevřených dveří naší sokolovny reaktivovala naše TJ svou cvičební činnost. Jelikož historie naší sokolovny sahá až do dvacátých let minulého století a současně naše TJ oslaví za na počátku příštího roku 100 výročí své samostatné existence, dovolte připomenout několik faktů z historie TJ Sokol Hlásná Třebaň.

I když cvičení v Hlásné Třebani probíhala mnohem dříve, než vznikla naše místní TJ, není nutné se vracet až do roku 1862, kdy byla z iniciativy bratra Miroslava Tyrše založena jako první Tělovýchovná jednota pražská. Historie cvičení ve Třebani se započala až před rokem 1910, nikoli však pod místním organizovaným spolkem, ale tehdejší sportovní nadšenci docházeli do Sokola Řevnice, který existoval již od července 1894. Pro velký zájem cvičenců z Hlásné Třebaně, byla dne 7. 7. 1910 ustavena samostatná cvičební pobočka při jednotě řevnické, který sdružoval cvičence z naší obce. Tato pobočka byla první takovouto pobočkou v celé župě Jungmannově (1897), kam Sokol Řevnice a později i Třebaň spadají.

Tehdejší cvičenci cvičili převážně venku např. ve statku u Kratochvílů a později na sále v restauraci u Svobodů, dnes Česká Hospoda, a to až do doby, kdy cvičení přerušila první světová válka 1914. Ze 14ti bratrů, kteří byli tehdy povoláni se jich 5 nevrátilo.

Po skončení války se cvičení obnovila. K datu 9.4. 1922 byla svolána ustavující valná hromada nově vznikající samostatné TJ Sokol Hlásná Třebaň. U zrodu naší TJ tehdy stáli bratři: Kratochvíl, Vosyka, Stříbrný, Svoboda, Špírek, Jandečka, Effenberger, Říha a další. Prvním naším starostou byl tehdy zvolen br. Josef Barchánek, který setrval na starostovském postu až do roku 1941. Po otevření sokolovny 1928 měla jednota 59 členů. Tehdy však nešlo pouze o členy z naší obce, ale částečně i o cvičence ze Zadní Třebaně, kteří v té době neměli vlastní TJ. 5. června 1936 oslavila naše jednota 25 výročí cvičení ve Třebani. K tomuto jubileu byl uspořádán slavnostní pochod sokolstva obcí a bylo uspořádáno veřejné venkovní cvičení a slavnost za účasti sousedních jednot Mořina a Karlštejn. Počet členů v době těchto oslav byl 76.

Naše TJ se pravidelně účastní všesokolských sletů, kde obsazujeme zpravidla všechny cvičební složky. X. sletu v roce 1938 se účastnilo rekordních 50 našich cvičenců. Tento slet byl však na dlouhou dobu sletem posledním, neboť do činnosti Sokola zasáhla druhá světová válka a počátkem roku 1941 byl Sokol úředně rozpuštěn. Naši sportovci však nezaháleli a obratem založili sportovní oddíl české házené SK Hlásná Třebaň. Tento oddíl měl dva týmy mužů a jeden tým žen. Na propůjčeném pozemku na Plovárně zbudovali vlastními silami nové hřiště, kde se až do roku 1947 hrála kvalitní házená. Zejména mužský tým byl velice úspěšný, neboť ze III. mistrovské třídy stoupal každým rokem o třídu výše. Od března 1946 hráli házenkáři po sloučení pod hlavičkou místní TJ Sokol, která po válce obnovila svou činnost, jakmile to bylo možné.

17. května 1945 byla svolána na 27. května první ustavující valná hromada TJ, kde byly zvoleny nové orgány jednoty. Starosta F. Stříbrný, náčelník F. Blažek, náčelnice M. Svobodová a další. V následujících letech byl o Sokolství velký zájem a i naše jednota byla velmi aktivní.

V roce 1948 měla jednota 126 členů.

Rok 1948 nepřinesl jenom XI. všesokolský slet, ale začaly se projevovat i snahy o sloučení sportovních spolků v ČR do jedné organizace. K tomuto sloučení pod ČSTV došlo až v polovině roku 1952. Toto sloučení znamenalo pro mnohé jednoty výrazný útlum činnosti, nikoli však v Hlásné Třebani. I když již ne koordinováni župou a sokolskou jednotou, pokračovali naši cvičenci ve cvičení pod vedením cvičitelů jako: Marie Nováková (Blažková), Věra Stříbrná, Jiřina Bergrová (Dolejšová), Václav Bergr či br. J. Říha, kteří se věnovali převážně mládeži a pravidelně organizovali veřejná sportovní vystoupení tzv "akademie". Cvičenci se pravidelně účastnili krajských přeborů. Někteří z tehdejších cvičenců např. sr. Krejčová (Ježková), Špírková, Linhartová, Němečková, Suchanová, Kratochvílová, ... se v následujících letech ujali mládeže a stali se sami cvičiteli.

V těchto letech neutichal ani kulturní život jednoty. Pořádaly se taneční zábavy, výlety a zájezdy pro děti a dorost.

Od roku 1976 se po dlouhých 9 let téměř necvičilo, neboť v sokolovně probíhala přístavba malého sálu. Cvičit se dalo pouze na hřišti a částečně na velkém sále, kdy bylo nutné plachtami zakrývat stavební otvory do rozestavěného přísálí.

Léta po znovuotevření sokolovny 1985 přinesla oživení aktivit, a to nejen ve všestrannosti mládeže, či náročná nářaďová cvičení žaček pod vedením M. Klečkové, ale i kolektivní sporty jako nohejbal či volejbal.

Po sametové revoluci v listopadu 1989 se opět začala navracet sokolská idea a začalo docházet k osamostatňování Sokolských jednot od ČSTV. Naše TJ Sokol Hlásná Třebaň se k sokolské práci přihlásila jako jedna z prvních v ČR již na počátku roku 1990.

Na členské schůzi 20. 2. 1990 bylo rozhodnuto o vystoupení z ČSTV a o návratu pod ČOS. Spolu s TJ Beroun jsme na našem okrese byli první samostatné TJ Sokol. Novým starostou byl zvolen M. Blažek, místostarosta B. Ježek (dosavadní člen výboru), hospodář V. Kudibal, náčelník V. Bergr, náčelnice J. Myslivečková, vzdělavatel J. Stříbrný, zábavní výbor M. Stříbrný, revizoři A. Palek a V. Konvalinka.

XII. sletu r.1994, který se konal v malém rozsahu se naše TJ neúčastnila. Jediným účastníkem byl tehdejší starosta br. Blažek, bohužel pouze v roli diváka.

I když měla naše TJ a k 1.kednu 1995 90 členů, zájem o cvičení byl velice malý. Žactvo představovali tehdy jen 4 žákyně a 4 žáci. V základně bylo 20 důchodců a dva roky po sobě nevybírala jednota ani členské příspěvky. Roční příjmy jednoty dosahovaly výše 127tis.Kč a výdaje 122tis.Kč.

1.března 1995 byl na valné hromadě jednoty zvolen nový starosta a doplněn výbor jednoty. Starostou se stal br. Ing. Vladimír Kunc, členy výboru pak I. Gartová, A. Palek, M. Blažek, M. Stříbrný, T. Najman, V. Bergr. Revizní komisí pak E. Hájková, Z. Mysliveček a B. Ježek. Před tímto výborem stál nelehký úkol znovu probuzení zájmu o sokolská cvičení. K tomuto měla přispět nejen postupná rekonstrukce Sokolovny (např. okna na západ), ale především i nové umělé hřiště za Sokolovnou, které se slavnostně otvíralo 3.června 2000.

Tuto novodobou historii Sokola pamatuje již většina z nás, a tak mi dovolte připomenout několik akcí, které naše TJ každoročně organizuje. Na přelomu února března začínáme dětským karnevalem, který je v posledních letech spojován s Masopustním veselím. V květnu pak nácvik dospělých i mládeže České, či Moravské besedy, stavění máje a s výjimkou posledních několika let i jsme pořádali i májovou zábavu. Posledního předtančení České besedy v květnu 2019 se účastnilo 6 krojovaných kolon tedy 48 krojovaných tanečníků. V červnu pořádáme Dětský den s programem pro děti za Sokolovnou. Od roku 2011 v listopadu pak Svatomartinský lampionový průvod obcí. Pravidelnou akcí, kterou končíváme rok je Mikulášská nadílka v Sokolovně. Mimo kulturní akce se věnujeme pochopitelně i tělovýchově.

I když byl konec dvacátého a počátek jednadvacátého století obdobím přesunu cvičebních aktivit od všestrannosti a cvičení na nářadí směrem ke kolektivním sportům a moderním skupinovým cvičením, naše TJ nezanevřela ani na cvičení tradiční. Cvičenci především řad žactva se pravidelně účastní závodů všestrannosti organizovaných župou a s výjimkou posledního sletu 2018 se naše TJ účastnila všech všesokolských sletů. Z těch nedávných bych připomněl Slety r. 2000 vedoucí skladby E. Machová a L. Pašková, r. 2006 vedoucí skladby pro rodiče s dětmi M. Starýchfojtů a E. Machová, vedoucí skladby pro starší žáky pak L. Snopková, r. 2012 vedoucí skladby E. Machová Eva a L. Pašková. Z mimořádných aktivit bych rád připomenul např. lyžařský zájezd pořádaný v lednu 2004, kdy se více jak dvacet cvičenců z řad žactva společně s 8 cvičiteli a technickou podporou (vezli jsme i vlastní kuchařku) vydalo autobusem do Krkonoš na Husí boudu ve Strážném. Ubytování tehdy zajistil br. B. Ježek na podnikové chatě. V roce 2007 měla jednota již opětovně 109 členů.

Poslední akcí tohoto druhu byl příměstský dětský tábor, který ve třech cyklech proběhl toto léto v naší nově zrekonstruované sokolovně. O této akci jsme psali v předchozím čísle Zpravodaje.

SOKOLOVNA

O výstavbě sokolovny bylo rozhodnuto v roce 1927. Pozemek na výstavbu daroval br. Václav Majer. Ještě téhož roku se podařilo místním nadšencům dostat novostavbu pod střechu a k 2.6.1928 se sokolovna slavnostně otvírala.

Výstavba byla tehdy financována částečně z vlastních zdrojů 29.tis a z větší části úvěrem 40 tis kč, který naše jednota doplatila až po druhé světové válce. Finančně pomohl především br. Bouček darem 1000Kč, který nebyl ani členem naší jednoty. Na stavbu sokolovny byla valnou hromadou vyhlášena pracovní povinnost členů. Sami si vyráběli pálené cihly v místní cihelně v dnešním místě propojení ulice Kytlinská a pod Vinicí. Sokolovna sloužila nejen ke cvičení, ale k tanečním zábavám, hrálo se v ní divadlo a od roku 1934 dokonce divadlo loutkové. Nedostatkem tehdejší sokolovny bylo sociální zařízení, dřevěné suché záchody na hřišti za sokolovnou. Vzhledem zadlužení a tíživé finanční situaci jednoty se o přístavbě sociálního zázemí jednalo dlouhé dva roky. O co déle se jednalo o to rychleji se pak stavělo. O přístavbě kuchyně, výčepu a sociálního zařízení směrem k silnici se rozhodlo na valné hromadě 17.listopadu 1935 a již 25.ledna 1936 se v dokončeném objektu konal sokolský ples. I když se jednota tehdy opět zadlužovala tato přístavba byla povětšinu financována ze zdrojů členů, kteří prováděli finanční úpisy dle svých možností. Opět byla vyhlášena pracovní povinnost členů, každý 10 hodin, případně úhrada 3 Kč za neodpracovanou hodinu. Finančním darem ve výši 1.500Kč tehdy podpořil Sokol i Místní obecní úřad.

Druhá světová válka přinesla útlum sportovní činnosti v naší sokolovně. Konec války a s tím spojený útěk německých vojsk z naší vlasti poznamenal naší sokolovnou tragickou událostí. Detailně se této události psalo ve Zpravodaji v květnu 2020 a popis naleznete i na stánkách obce. K večeru 5.května 1945, zastavil dav lidí před sokolovnou 4 osobní auta plná nacistických důstojníků, kteří byli následně místní domobranou vyslýcháni v předsálí sokolovny. I když byli nacisté odzbrojeni, zadržené zbraně zůstaly v jejich dosahu. Po nečekaném výstřelu před sokolovnou vypukla uvnitř panika. Němci se zmocnili zbraní, došlo k přestřelce a použití granátů na sále tělocvičny. Při potyčce, nebo na její následky, zemřeli tehdy 4 lidé. Mezi nacisty byl tehdy zabit i Hans Günther vysoce postavený důstojník zodpovědný za řešení židovské otázky v Protektorátu Čecha a Morava. Na naší straně byl těžce zraněn bratr vzdělavatel Václav Kleiner a bratr Leopold Peroutka, kteří svým zraněním podlehli. 28.října 1945 byla na jejich památku odhalena pamětní deska, která až do poslední rekonstrukce byla umístěna na sále. Dnes ji naleznete v prostoru větší šatny.

Dalším významným milníkem našeho sportovního stánku byla přístavba malého sálu z východní strany. Tato přístavba se již nenesla v duchu sokolského nadšení a vlastenectví, ale byla organizována pod ČSTV a MNV v tzv. akci "Z". Na rozdíl od předchozích stavebních iniciativ se táhla dlouhých 9 let 1976-1985 a byla provázena řadou finančních i technických problémů. Po dokončení přístavby byla její hodnota vyčíslena na 550tis Kčs.

Z důvodu finanční situace bylo přísálí, resp. malý sál v roce 1990 pronajat jako restaurace. Hlavní vstup do budovy byl ponechán přednostně restauraci a pro cvičence se zbudoval nový vchod do sokolovny vedoucí šatnou na úkor sprch a toalety.

Tyto pronájmy na restauraci, či později na vývařovnu pokračovali až do roku 2019. Získané finanční zdroje byly vkládány zpět do sokolovny. Proběhla celá řada dílčích rekonstrukcí s cílem zlepšení komfortu cvičení jako zbudování oken na západní straně velkého sálu (1995), rekonstrukce topení, úprava zateplení a odhlučnění stropů, vzduchotechnika či nová střecha (podzim 1996 za 250 tis.Kč). V roce 2017 s nákladem cca 200tis.Kč jsme obnovili umělý povrh na hřišti za sokolovnou.

Jelikož však sdílené prostory s nájemci sebou nesli své obtíže, zejména zázemí pro cvičence bylo limitováno, bylo v květnu 2019 na výborové schůzi naší TJ odsouhlaseno od 1.7.2019 již nepokračovat v pronájmu malého sálu jako vývařovny a po získání finančních zdrojů sokolovnu zrekonstruovat a navrátit plně původním účelům. Složení výboru v té době: Starosta V.Kunc, náčelnice M. Starýchfojtů, členové B. Ježek, M.Stříbrný, E.Machová, L. Pašková, M. Jechová, L.Snopková a J.Šváchová.

Rekonstrukce probíhající ve dvou navazujících etapách byla zahájena na podzim roku 2019 a trvala přesně jeden rok do listopadu 2020. V první fázi jsme rekonstruovali sociální zázemí v druhé pak komplexně malý i velký sál včetně podkladů podlah, povrchů, stropů, obkladů stěn či topení. Bez obav můžeme konstatovat, že šlo o nejkomplexnější rekonstrukci v historii naší Sokolovny s celkovým nákladem téměř 7 mil Kč. Na rekonstrukci byly požity vlastní zdroje Sokola ve výši více jak 1,3 mil.Kč , 0,3 mil.Kč dotace od Středočeského kraje, 4,2 mil.Kč dotace od ministerstva školství (MŠMT) a 870tis. Kč pomohl půjčkou místní Obecní úřad.

Pandemie COVID-19 byla příčinou zavření sokolovny po dlouhých 21 měsíců až do slavnostního znovuotevření dne 1.9.2021. K tomuto datu proběhl v naší nové Sokolovně Den otevřených dveří za účasti významných hostů jako senátor J. Oberfalzer, poslanec J. Skopeček, starostky Mořinky M. Barchánková, Zadní Třebaně M. Simanová, starostové Hlásné Třebaně T. Snopek, Mořiny V. Štička, místostarosta Karlštejna P. Weber a další.

V rámci připraveného programu, zahrnující mimo jiné ukázku bojového umění a představení cvičitelů, poděkoval starosta jednoty V. Kunc všem stavebníkům a projektantům, kteří se podíleli na rekonstrukci a předal jim pamětní list. Velké díky patřilo zejména Vasilovi Puravecovi s rodinou, Romanovi Huráňovi, Tomáši Pokornému, Firmě SMESTAV, Josefovi Starýchfojtů a firmám MAN, SMESTAV a ZD Mořina.

V závěru pak členové výboru a zástupci cvičitelů poděkovali jménem všech cvičenců starostovi V. Kuncovi a náčelnici M. Starýchfojtů, kteří celou stavbu za naší TJ organizovali a řídili.

Naše TJ Hlásná Třebaň měla ke dni otevřených dveří 137 členů, kde cca 52% představuje žactvo do 18 let.

Naše sokolovna je jednou ze 750 sokoloven, které dnes spadají pod ČOS.

Věříme, že nově otevřená sokolovna je důstojným sportovním a kulturním stánkem, který přivede ke cvičení další sportovce a členy Sokolské jednoty.

Závěrem bych si dovolil odcitovat snad nadčasovou výzvu prvního poválečného starosty naší TJ F. Stříbrného z ustavující valné hromady roku 1945, "aby všichni cvičící, a i ostatní členové pilně navštěvovali sokolský stánek a považovali jej za součást svého domova, ve kterém si mohou navzájem sdílet své radosti a snad i bolesti." Dovoli bych si však tuto výzvu rozšířit: přijďte se podívat, vyzkoušet cvičení a ukázat svým dětem možnosti a směr. Přinášejte nám nápady a zapojte se do jejich realizace.

Při rychlém poohlédnutí do historie našeho Sokola je patrná nepřehlédnutelná obrovská vůle, disciplína, obětavost a chuť k aktivitě.

Sokol se snaží po celá léta zůstat apolitickým spolkem postaveným na principech vlastenectví, bratrství a budování společenský hodnot při současném zdokonalování fyzické kondice členů.

Tužme se. Sokolu nazdar!

Miroslav Stříbrný